Lidová výšivka je jedním z nejjemnějších a nejvíce symbolických projevů české tradiční tvorby. Každý kraj měl své vlastní vzory, barvy a významy, které se předávaly z matky na dceru.
Výšivka se objevovala na krojích, ubrusech, záclonech, polštářích a svátečních oděvech. Symbolika květin, zvířat nebo geometrických tvarů odrážela nejen estetiku, ale i víru a každodenní život lidí.
Zvláštní místo zaujímá tzv. „křížková výšivka“, kterou najdeme hlavně v jižních Čechách. Jinde se používaly techniky jako dírkování nebo plochý steh.
Dnes výšivka zažívá renesanci – ať už jako součást současné módy, nebo jako koníček spojující tradici s relaxací.
