Česká lidová píseň je základem národní identity. V každé vesnici existoval zpěvník v hlavách obyvatel, písně doprovázely práci, lásku, svátky i smrt.
Témata sahají od přírody, přes humor, lásku, vojnu až po náboženství. Melodie se liší podle regionu – od melancholických tónů Šumavy až po temperamentní rytmy Slovácka.
Lidové písně se zpívaly při tancovačkách, u kolovrátku i u kolébky. Zpěv byl běžnou součástí života a prostředkem komunikace i emocí.
Díky folklorním festivalům, nahrávkám i školám zpěvu zůstává česká lidová píseň živá i v 21. století.
